Kdo to tam zpívá

No, takhle. Kustirica to neni, ale něco to do sebe má. Parta lidí jede z nějaký řitě do Bělehradu zrovna v době, kdy Německo zaútočí. Komediální drama o jedný cestě, kde se v buse sejde několik různejch lidí a do toho zpívají dva ciká...ehm, teda Romové. Je to vtipný, dramatický, hořký, malinko trapný i zajímavý. Další z dobrejch jugoslávskejch snímků. (01.04.2010)

Vcelku výjimečná road movie, která nelétá s hlavou v oblacích osobních svobod a nadějí, nezabředá do nihilistických filozofií  ani patetického poetismu, ale je písní docela obyčejnýho, místy i trošku posranýho, života, jemuž cesta rozhrkaným autobusem nemůže dodat žádnou další sloku, spíš naopak.  Konečně Balkán, který mi sedl,  veselá balada o malých lidech s malými osudy, laskavá, ale i krutá  a hořká. A je mi jedno, že to bude znít jako klišé, ale chce se mi říct i pravdivá. Samo, že za pět. (17.02.2023)

Rok 1941, autobus do Bělehradu a jeho bizarní osazenstvo. Škála nejrůznějších lidských typu ve stísněném prostoru (hojně využívaný trik k odhalení skutečné osobnosti postav – viz. Kalamita Věry Chytilové), neustále vzrůstající nervozita kopíruje zjitřenou válečnou atmosféru, závěrečný výbuch násilí a nesnášenlivosti uvnitř autobusu pouhou projekcí začátku náletů venku. Metoda humorného podání vážného tématu (smích skrz slzy) – velmi typické pro jugoslávský film. Humor blízký ztřeštěnosti Woody Allena („Autobus staví jen ve stanici. Další je 200 m daleko. Musíte tam doběhnout.“) (15.11.2005)

Road-movie s autobusom a malou spoločnosťou, kde je svojím spôsobom zaujímavý asi každý člen. Aj keď je deň pred vojnou, tak vojnová dráma to (okrem záveru) nie je, skôr vyložene komédia. Okrem otravného spevu, keď išla stále dookola tá istá pesnička, sa dalo zabaviť. Ale kultovým bude film asi len pre domácich, ktorí sa dokážu s mentalitou a prostredím stotožniť viac. (10.05.2014)

SPOILEROIDNÍ HLÁŠKY Z FILMU, KTERÉ SE MI PODAŘILO ZACHYTIT: Vy nejste normální! - Předpis je předpis. // Zkontroloval bych zda mají oddací list. // Vše podle předpisů, ale v autobuse toho nechte. // Ale já jsem nepil. - To by tak scházelo, aby mi tu zpívali i střízliví. // Kdyby vládl pořádek, tihle by nejezdili. // Celé dopoledne a neujeli ani dvacet kilometrů. // Kdo má naspěch může jít pěšky. // Snad nepojedeme s prasaty. - To je mám dát na střechu? - Třeba. // Já už taky věřím! // Švábové patří ke zdi a hned kulku do hlavy! Všem! // Proč plašíš koně? Aby si pospíšil. // Že jím není hanba. - Před kým? - Před náma. - Ale my jsme přišli a díváme se. - (Ale) stejně. // Tati, to bych taky chtěl dělat. - To já taky synku. // Kašel! - Chcípni už! // Že vám není hanba! // Lidi ten most spadne. Věřte tomu. // Není to tak zlé, jak to vypadá. // Měl kapsy plné kamení. // Bože, dojedeme vůbec živí? // Takoví jako já se jen tak neutopí. // Upír jeden všecko zkazí. (12.12.2006)